Srazy veteránů Orion klub Slaný

Orion klub Slaný

Adresa:
Žižkova 1538,
27401 Slaný
E-mail:
vaclav.becvar@quick.cz
Telefon:
723 245 178
WWW stránky klubu:
http://www.orionklubslany.cz
Název Orion slánský klubu převzal na počest firmy Vilém Michl - Orion Slaný. Jednalo se o nejstarší továrnu na motocykly a velocipedy v Čechách. Výroba zde byla zahájena v dubnu 1894, komponenty a díly se dovážely z Anglie. V roce 1902 byl motocyklový rám osazen vlastním motorem a dalšími součástmi. Vznikl první model se čtyřtaktním motorem s odpařovacím karburátorem a řemenovým pohonem na zadní kola. Mezi zajímavosti této firmy patří i dva vyrobené dámské motocykly.

Z vyprávění těch, kteří pana Michla ještě zažili, se dozvídáme, že to byl člověk velice skromný a hlavně velmi přátelský. Byl všude tam, kde se něco dělo a kde se psala historie. Ve Slaném, odkud Vilém Michl pochází, zakládá nejprve bruslařský a poté v roce 1887 cyklistický klub. Zastává zde funkci jednatele a mezi dalšími členy klubu byli např. známí Slaňáci jako malíř Velc, fotograf Duras, Mudr. Šedivý, ale i zkušení závodníci té doby Erlebach a Bílý. Z dobových materiálů se dozvídáme, že finanční hotovost klubu byla 161 zlatých a 90 krejcarů. Klub měl i svůj stejnokroj a to krátké kalhoty ke kolenům, podkolenky černé barvy, žlutý opasek a cyklistickou obuv. V roce 1890 pan Vilém Michl končí činnost v klubu, rok na to se ožení s Marií Čížkovou a další dva roky se věnuje jenom rodině. Pravidelně se vždy s oblibou zůčastňuje klubových výletů, a to po boku své manželky. Dne 27.6.1893 se jim narodí syn Vilém junior. V tomto roce se Michl opět stává členem cyklistického klubu a hned je zvolený za jeho předsedu. V témže roce v říjnu se koná v hotelu U Bílého beránka 1.cyklistický ples, na který Michl osobně zve hraběte Clam Martinice. Zde přichází Michl s myšlenkou vyrábět bicykly. Od myšlenky nebylo daleko k činům a tak v dubnu 1894 začíná ve Slaném na Skalkách ve skromných podmínkách s vlastní výrobou bicyklů. Továrna se nachází přímo za železničním přejezdem směr ze Slaného na Louny (v současnosti je zde areál firmy MERX). Michl zde zaměstnává tři dělníky a sám pracuje dlouho do noci. Velocipédy jsou vyráběné z kvalitního materiálu dováženého až z Anglie. Výrobky jdou velmi dobře na odbyt a Michl si pronajímá další prostory a to za 40 zlatých ročně, na dobu 8 let. Zájem o jeho velocipédy neustále roste a v roce 1895 začíná stavět novou továrnu. V roce 1901 již firma nabízí v podnikovém katalogu na výběr z 8 typů sériově vyráběných velocipédů. Jeho pravou rukou se stává vedoucí dílny Pachman, který pracuje v továrně od samého vzniku. Michl je technicky velmi nadaný a tak se v jeho dílně objevuje parní stroj vlastní konstrukce, který obsluhuje celou soustružnickou dílnu. Továrna je na svoji dobu již velmi dobře technicky vybavena, má vlastní slévárnu i tavicí pec. Vilém Michl po večerech kreslí a vymýšlí nové modely a zlepšení a tak od velocipédů je již jen krok k motocyklům.

V roce 1902 je již vyvinutý motocyklový rám, vlastní motor a ostatní součásti. Motocykl, který začíná další historii továrny, nese jméno Michl-Orion. Prvním motocyklovým modelem je motocykl se čtyřtaktním motorem s odpařovacím karburátorem a řemenovým převodem na zadní kolo. S tímto motocyklem se Michl zůčastňuje výstavy v Lipsku a celá kolekce 10 kusů je ihned prodaná. V roce 1903 jsou motocykly Orion vystavené v Praze. Výrobci se dostává zaslouženého uznání a obdivu. Michl myslí i na ženy a konstruuje motocykly i pro dámy. Velocipédy se samozřejmě vyrábějí i nadále a jsou stále nosným programem továrny. Neprodávají se jenom v Čechách, ale exportují se i na Balkán a do Ruska. Mimo výroby "dopravních prostředků" začíná Michl i s výrobou šicích strojů jak pro domácí použití, tak pro velkovýrobu, dokonce vyrábí i další nářadí pro domácnost, jako jsou žehličky, pánve, litinové hrnce apod. Ve výrobním programu jsou také parní stroje, benzinové stabilní motory, jemné kontrolní přístroje zvané tachografy, které jsou využívané v uhelných dolech a mnoho dalších hospodářských výrobků. Přesto, že výrobní program je velmi velmi pestrý a obsáhlý, firmě se stále daří. K továrně se záhy buduje železniční vlečka, která umožňuje výrobky expedovat přímo po železnici. Z dobových podkladů se dozvídáme, že v roce 1904 už v továrně pracuje 110 dělníků, tři vedoucí dílen a sedm úředníků. Přestože výrobců motocyklů v Čechách ještě mnoho není, Michl už konkurenci sleduje a také se aktivně zůčastňuje každé výstavy. Díky velmi dobrému odbytu výrobků se nevyrábí na sklad. K výrobkům je vždy dodávána i vhodná dokumentace, a to i obrázková. Zajímavostí je, že nejvíce zákazníků bylo za severních Čech a reklamace firma Orion téměř nezná. Michl pružně reaguje na požadavky zákazníků. Kromě postranních a tažných vozíků za motocykl nabízí továrna i automobil zajímavé konstrukce s motorem umístněným pod podlahou (bohužel o tomto automobilu-prototypu se mi nedaří sehnat žádné informace, snad o něm někdo bude vědět více). Náklady na výrobu tohoto osobního automobilu byly příliš vysoké, proto se Michl raději zaměřuje na výrobu pro zemědělce, kde vidí možnosti většího odbytu. S vlastními traktory a neseným pluhem, vše samozřejmě vlastní konstrukce a testováno v těžkých pomínkách, tak slaví zasloužené úspěchy.

Přichází však první světová válka a Michl se pružně přeorientovává na zbrojařskou výrobu a továrna začíná vyrábět pro armádu. Protože část mužů odchází na vojnu a továrna se nemůže zastavit, zkouší Michl jinou náhradní výrobu, a to výrobu již osvědčených tachografů. Tato náhradní výroba pomáhá částečně vyrovnat pokles výroby základního programu továrny a je tak úspěšná, že se výrobky exportují až do daleké Číny. Přestože výrobky pro zemědělce se stále prodávají dobře, Michla to pořád více táhne k motocyklům a v roce 1923 navrhuje nový typ motocyklu Orion s dvojtaktním motorem o objemu 170 ccm a řemenovým pohonem zadního kola. Následující rok však již nahrazuje řemen řetězem. To už se do konstruktérských prací začíná zapojovat i syn Zdeněk, který navrhuje pásový podvozek k motocyklu Orion 600. Zdeněk pokračuje v práci dále, a tak jednotlivé modely na sebe navazují. Nejprve jsou to motocykly se spodovým, později vrchovým čtyřtaktem. Motocykly Orion se začínají uplatňovat i ve sportu, kdy například pro první ročník závodu Knovíz - Olšany, který se uskutečnil v roce 1924 je vyvinutý speciál 350 ccm s dvojtaktním motorem. V roce 1924 zde startovalo 13 strojů, ale závody se setkaly s takovým ohlasem, že již druhý ročník v roce 1925 se konal dokonce jako národní závody. V roce 1926 se závodů účastní i slavná závodnická dvojice Čeněk a Eliška Junková na voze Bugatti. Poté se jel závod ještě v roce 1927, to však bylo naposled (dodnes se nám nepodařilo zjistit, proč tomu tak bylo). Motocykly Orion byly převážně robusní konstrukce se všemi doplňky a byly poměrně drahé. V továrně jsou více aktivní i jeho synové. Vilém junior se stává disponentem firmy, Zdeněk má na starosti technický vývoj, no a syn Miloš, tam padlo jablko daleko od stromu, ten se věnoval zoologii.

Na trhu s motocykly se objevuje konkurence JAWA, a i když zatím Michl nemá žádný problém s odbytem, připravuje další alternativu výroby, kterou má být letecký motor vlastní konstrukce. Vývoj tohoto motoru se továrně vydařil, výroba se úspěšně rozběhla a do roku 1929 se mu tak celkem podařilo vyrobit celkem přes šest set kusů leteckých motorů. Tovární výrobky se vyznačovaly velkou kvalitou materiálu a opracování, proto výsledná cena je až o třetinu vyšší nežli u Jawy. Odbyt na letecké motory je malý, dochází i k problémům v okolí továrny a lidé na Skalkách si stěžují na rušení nočního klidu při zkouškách motorů. Na odhlučnění haly však peníze nejsou. Michl skládá poslední motocykly a jejich prodejem získává finance na stavbu dalších leteckých motorů. Situace se ještě více komplikuje odchodem leteckého inženýra Paroubka, který si s sebou odnáší i kompletní technickou dokumentaci a výkresy.

Situace je již neudržitelná a v roce 1932 Michl vyhlašuje bankrot. Svým zaměstnancům však nezůstal poctivý slánský továrník dlužen ani desetník. V srpnu 1934 kupuje továrnu za 395 tisíc korun jeden z Michlových věřitelů, továrník Přibyl, který zde zavádí výrobu součástek pro jízdní kola ROKOL. Vilém Michl senior se starším synem Vilémem se stahuje do rodinného domu na Skalkách ve Slaném. Druhý syn Zdeněk Michl odchází do pražské továrny Aero a Miloš začal pracovat v ZOO v Liberci. Tak skončila slavná historie nejstarší továrny na motocykly Orion Michl ve Slaném.

Text citován z oficiálních stránek klubu Orion klub Slaný, http://www.orionklubslany.cz/historie/, dne 10. 11. 2016.
Letošní akce klubu:
Historické akce klubu:
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací